© Created by TomMat 2013
09 - Grenada a Trinidad
NEDĚLE, 13 BŘEZEN 2011 23:14
Zábava na Námořnickém bálu v Libštátě je v nejlepším, ale já se již balím na cestu. Noční let do Paříže, nocleh
na letišti, osm hodin mezi dvěma širokorozchodnými dámami, čekající přátelé na letišti ve Fort de France
(Martinique) a konečně Sayonara. Vyplouváme k Santa Lucii, St. Vincentu, Bequii, Mayerau, Cariacou a po pěti
dnech plavby přistáváme v hlavním městě Grenady v St. George. Nebýt ztráty člunu na Bequii byla by to
nádherná plavba po krásných karibských ostrovech.
(..z emailu: " Člun i s motorem zmizel. Byl jsem blízko břehu, seděli jsme v noci uvnitř a chystali se, že zajedeme
na břeh dát si drink. Bohužel z něho sešlo. Na Grenadě jsem koupil vše nové. Takový je život. Nesmí se váhat ani
chvíli. Jinak mám člun stále všude zamčený, ale tehdy jsem zaváhal.")
Grenada. Již to jméno zní exoticky. Barvy na vlajce ostrovní republiky červená, zelená, žlutá mezi nimi hvězdičky,
taková dětská roztomilost jak ten ostrov sám.
Grenada je ostrovní stát v Karibském moři, nalézající se v souostroví Malé Antily.
Jeho nejbližšími sousedy jsou ostrovy Svatý Vincenc a Barbados na severu,
Trinidad a Tobago na jihu.
Obyvatelé, převážně potomci afrických otroků, milují barevnost, uniformy, kriket a rytmickou hudbu. Sopečný
ostrov s vysokým úhrnem srážek, tropické teploty, úrodná půda, tak tady skutečně vykvetou i hrábě. Není
místečka bez vegetace. Neprostupný tropický prales ve vnitrozemí a kvetoucí zahrádky v okolí často velmi
skromných domků. Kokosové palmy, avocada, chlebovníky, kakaovníky, papaja, mango, muškátové oříšky,
skořicovník, vanilka, kávovník, maracuja, zázvor a samozřejmě všude přítomné banánovníky a grapefruity. Nelze
popsat to množství barev, tvarů a vůní. Ne nadarmo má ostrov přezdívku „ostrov koření“. Tržiště v hlavním městě
St. George si vychutnáte i se zavřenýma očima. Ještě si poslechneme gospel při bohoslužbě a vyplouváme k
Trinidadu.
90 mílový úsek mezi ostrovy je záludný svými proudy, takže osa lodě stále směřuje někam jinam než k cíli. Jeden
tropický liják následuje za druhým a po 22 hodinách plavby úzkým průlivem, vplouváme do klidných vod zálivu
Chaguaramas, kde se vyvazujeme u mola k odbavení. Pozoruji, že směrem k jihu se administrativa stále
zdokonaluje. Počet formulářů roste s počtem specialistů na odbavení. Novinkou na TNT /zkratka pro Trinidad a
Tobago/ je, že každý člen posádky je odbavován tváří v tvář. Po dvou hodinách jsme vpuštěni do země a
přemisťujeme se do krásné mariny. Za rozumné peníze (TT dolary) je nám k dispozici celé zázemí mariny včetně
bazénu, čerstvého tisku a úklidu odpadků. Půjčeným autem se vydáváme po levé straně za poznáváním ostrova.
Trinidad je největším z ostrovů Malých Antil, téměř 5 000 km2, objevený stejně jako Grenada při třetí Kolumbově
výpravě, geologicky patří k jihoamerickému kontinentu a byl pro svoji blízkost pevniny osídlen dlouho před
objevením indiány Arawaky a Kariby. Protektoři ostrova se střídali, až definitivně ostrov ovládli Britové, kteří
ostrovu v roce 1962 poskytli nezávislost. Pestrá směsice obyvatelstva od míšenců původních obyvatel, přes
potomky otroků až po významnou komunitu Indů na jihu ostrova je až na drobné výstřelky soudržná.
Hornatá severní část s deštnými pralesy, zemědělský jih s pracovitými Indy na jihu.
Ostrov se nachází v pásmu naftonosných břidlic a to z něj činí i nejbohatší stát Karibiku. Bohatství je patrné na
první pohled. Dálnice, výškové budovy v hlavním městě, silnice přeplněné silnými japonskými auty. Vydáváme se
na nádherné pláže Maracas s vyhlášenou nabídkou žraločích sendvičů, projíždíme ostrovem k jihu na Pitch Point
k jednomu z přírodních divů světa, asfaltovému jezeru. Dnes z větší části vytěžené jezero dalo světu půl miliardy
sudů asfaltu. Do tektonické sníženiny po tisíciletí pronikala nafta a přírodní destilací vznikal asfalt. Těžba skončila,
zbytek jezera čeká turistická budoucnost.
Pobřežní mělčiny na JZ ostrova tvoří rozsáhlé mangrovníkové močály, které jsou domovem více než 400 druhů
ptáků. Reservace Caroni umožňuje pozorování ptačích kolonií. Sledování hejn národního ptáka TNT Ibise
červeného v podvečerním slunci je neuvěřitelným zážitkem. To, že při plavbě na motorových člunech v
mangrovech spatříte kajmany a hady na stromech, je samozřejmostí...
Druhé největší město San Fernando mně zaujalo především tím, jak především indické obyvatelstvo je obchodně
zdatné. Každý obchoduje. Někdo s tkaničkami, jiný se sponkami nebo se sáčky. Každý nějak musí začít. Bohužel
ta nejznámější atrakce TNT, karneval, začne až za týden. Přípravy ovšem jsou již v plném proudu. Jednotlivé
„bandy“ o několika tisíci členech pracují na kostýmech, připravují koncepci svých vystoupení a zejména vybrané
masky se účastní vysoce dotovaných soutěží o nejkrásnější či nejvtipnější masku. Při naší účasti zvítězila maska
„Tsunami“, která už svými rozměry 30 m v průměru a 15 m do výšky zcela přesáhla naši představu o možnostech
masky. Což teprve ty další. Každý „band“ má svůj orchestr, který se pohybuje spolu s tančícími tažen lidmi.
Orchestry jsou tradiční steelbandy ovšem v počtu přesahujícím stovku. Absolvovali jsme nácvik tří takových
orchestrů a popsat zážitek z hudby stovky melodických bubínků a bubnů nelze. Není divu, že při vlastním
karnevalu tančí i místní psi.
Karneval je událostí v životě země číslo jedna, je pod dohledem vlády a podřídí se mu vše ostatní. Šťastní lidé.
Naše další plavba ze země ibisů a vánočních hvězd měla směřovat přes venezuelské ostrovy k ostrovům ABC.
Reference na stránkách Jimi Cornela, konzultace s dalšími jachtaři a rozhodnutí jiných vedly k jediné možnosti.
Vyhnout se rizikovým venezuelským vodám. Zopakovali jsme si plavbu na Grenadu, navštívili další zajímavá místa
ostrova a s příznivým větrem 7. března vyplouváme na 420 mil dlouhou plavbu k Bonairu. V noci se zhasnutými
světly tak jak doporučuje průvodce.
10. března v nočních hodinách se vyvazujeme k bóji před molem hlavního města ostrova Bonaire, Kralendijkem.
Krásná plavba s průměrem 5,2 uzle.
12. března 20011 Bonaire Jarda Bernt Sayonara