03 - clanek

03 - Galicie SOBOTA, 17 ČERVENEC 2010 07:41

„Bludný Holanďan“, mladý bezdomovec na staré lodi zde tráví již pátý rok. Dostatečná reference pro kvality této oblasti. Riasové pobřeží s množstvím bezpečných kotvišť, příjemné klima, množství ryb, hezká děvčata a prý i příležitostná práce u rybářů, kdo by to nebral.

Kotviště, ryby i klima využíváme v celé nabídce. Nás ale přitahuje i duch této části Španělska, zejména svatojakubská legenda. Příběh sv. Jakuba jehož ostatky byly dle legendy nalezeny v poli pod zářící hvězdou / „Sv. Jakub z pole pod hvězdou“ = Santiagode Compostella/, je dodnes živoucí. Tisíc let stará koncentrace románských církevních staveb zažívá významnou renesanci v poutnické tradici. Po staletí putují poutníci stovky kilometrů do tohoto svatého města. Santiago de Compostella je po Římu největším katolickým chrámovým komplexem. S poutnickou holí, tykví s vodou a mušlí na krku, znakem to poutníků, jdou stejně jak před tisíci lety od útulny k útulně. Na výběr jsou trasy od 900 km až po nejkratší 165 km. Odměnou jim je krása krajiny, množství historických staveb, romantické vesnice, příležitost k rozjímání a zejména jedinečný pocit z překonání pohodlí a vlastní lenosti. Závěrečné razítko z mysu Finister do poutnické knížky pak trvalou vzpomínkou na tuto cestu. V roce 2004 se takto obšťastnilo 180 000 poutníků. Navštívili jsme Santiago v časném ránu zcela prázdné, zažili polední hemžení a měli i příležitost rozjímat na Plaza Obradoiro při zapadajícím slunci.

Torre de Hercules, nejstarší funkční maják světa. Již po tisíciletí orientuje námořníky při plavbě do La Coruni. Dokonalý přístav, množství historických staveb, krásně upravené parky a všudy přítomnost fotbalu. Probíhá totiž MS v JAR.

Atlantským pobřežím Galicie plujeme v krátkých jednodenních úsecích. Navštěvujeme stará rybářská města Corme, Camariňas, Finisterre, Muros, Corrubedo, Aguiňo, Combarro. Během měsíčního pobytu jsme navštívili 20 přístavů či zátok. “Finis terrae“ - Finister, zde měl končit svět. I česká literatura nabízí příběh putování k tomuto mysu. Bronzová deska ostatně misi Jiřího z Poděbrad vedenou Lvem z Rožmitálu připomíná. Skalnatý mys s majákem čnějící do Atlantického oceánu. Vlhký oceánský vzduch vytváří v této oblasti časté mlhy. I my jsme pluli celý den v mlze a pohled od majáku na oceán měl podobu s pohledem z letadla. Každý přístav je plný rybářských lodí. Úlovky musí být značné. Rozlehlá finisterská aukční hala dvakrát v týdnu pořádá rybí aukce včetně vyvolavačů a připravené kamiony poté rozváží ryby do celé Evropy. Než usednete v hospodě, je před Vámi zdarma talíř nasolených grilovaných ryb pro povzbuzení žízně. Galicie je proslulá rybími pochoutkami. Mušle, škeble, kalamary, chobotnice, krevety zkrátka mořská žoužel se tu nabízí na každém kroku. Zejména můžeme doporučit navajos, dlouhé štíhlé škeble s tenkou skořápkou. Tato lahůdka se shrabuje dlouhými ocelovými hráběmi, taženými loďkou na mělké vodě. Krásné slunečné dny se střídají s občasným deštěm; ale větru je vcelku dost. Jen ne vždy toho žádaného směru.

Plavba galicijským pobřežím nesporně vyžaduje kvalitní mapové vybavení. Třímetrový rozdíl mezi přílivem a odlivem totiž odkrývá množství osamocených útesů, které nemají žádné znaky. Není divu, že jedna z největších ropných havárií se odehrála právě v těchto vodách. Měl-li bych z množství navštívených míst v Galicii některé obzvlášť doporučit je to Combarro v ústí zálivu Pontevedra. Zachovalá rybářská vesnice, kde kameníci pracovali s žulou jak s nejtvárnějším stavebním materiálem. V blízkém, rozlehlém, 400 let starém monastýru v Poio, je kromě jiného umístěna 200 m2 veliká mosaika od českého výtvarníka Machourka „ Cesta do Santiaga de Compostela“. Je středa 14. července a začínám pečlivě sledovat vývoj počasí.

Příští týden zahájíme plavbu k jihu podél portugalského pobřeží. Hasta la vista Galicie!

14. 07. 2010

42 23 600 N 08 44 130 W

bernt@sysayonara.cz