01 - Z Čech až do Anglie
PONDĚLÍ, 07 ČERVEN 2010 15:08
Je úterý 1. června 3. 23 hod a na slabý zaďák protínáme plavební dráhu do Amsterodamu.
AIS se stalo naším třetím okem, autopilot třetím členem posádky a tak si dopřávám sezení ve „velínu“ a sledování
situace kolem podle přístrojů. Opět se blíží z KD kolem 22O nějaká loď rychlostí 15 kt, je vzdálena 0,5 NM a
tentokrát pluje kurzem přímo proti.
Vypínám autopilota, vystavuji zelená světla /míjení levobokem/, slyším jejich motory a míjíme se na vzdálenost asi
200m. Jiná plavidla se neobjevují, zavírám luknu a usedám ke psaní. Zapisuji do deníku a hle na obrazovce další
loď opět v kurzu proti nám. Stejná operace a zase sedím ve velínu. Vítr lehá, log 1 – 1,5 kt. Plachty ovládá více
kolébání lodě než vítr. Kulicha, šturmáky, holínky, rozsvítit osvětlení paluby, nastartovat motor, uvolnit bullentall,
dobrat otěž grotu, dotáhnout backsztag, dolů fok, uklidit lanoví /tauwerk/.
Konec popisu denního chleba vraťme se na začátek.
Po rozhodnutí vyplout se Sayonarou na delší plavbu jsem si od začátku byl vědom, že mně a ostatní kolem čeká
veliké úsilí, ale skutečnost byla nad všechna očekávání.
Seznam úkolů se nezmenšoval, naopak přibýval.
Rozhodujícím obdobím bylo sedm týdnů před vyplutím. Ve Stralsundu rozmrzly ledy a my jsme zahajovali práce.
Podstatným úkolem byla demontáž a montáž nového motoru. Díky Tomislavovi tento nejzávažnější úkol proběhl
hladce. Opakované obrábění lodní hřídele, výměna pružné spojky či novým propeler se v součtu vyřešených úkolů
nezdály žádným problémem. Výměna oken nástavby „velínu“, výměna ledničky a na ni navazující řešení
odpadních vod, úpravy interiéru, nátěry lodě, opravy na pevné takeláži, rekonstrukce 12 V rozvodů, nová nádrž na
pitnou vodu a mnoho dalšího postupně spělo k finiši. Instalace přístrojů proběhla díky Petrovi Chmelíčkovi
jedinečně. Množství dalších prací těžko vypsat. Díky klukům z dílny Alexovi, Tomášovi a zejména Pavlovi
Kurfiřtovi loď vypluje připravenější než jsem čekal. Hlavní oporou v přípravě lodě je ovšem Tomislav Plzenský,
všeuměl s neobyčejně tvořivým přístupem k řešení všech situací.
Loď byla skutečně 15. června připravena k vyplutí, i když mnoho úkolů na nás čekalo k řešení v průběhu plavby.
Co předcházelo vyplutí mimo přípravy lodě?
Zdravotní prohlídky, očkování, registrace lodě, povinné pojištění lodě, zajištění výbavy lodě, přístrojů, doplnění
plachet, navigační příprava, jazyková příprava, vybavení lékárny, instalace mapového softwaru do PC a GPS,
příprava webových stránek …
Bez pochopení a nezištné pomoci rodiny a přátel nezvládnutelné.
Vyjmenuji alespoň některé z přátel: Jarda Havelka, Petr Chmelíček, Igor Janíček, Jaroslav Jedlička, Walter
Kaminski, Jarda Korytář, Petr Ondráček,Tomislav Plzenský, Jarda Ročák, Tim Rogers, Zdeněk Žižka.
Den před ohlášeným vyplutím 15. května ve Stralsundu pršelo, chvílemi sněžilo.
Ledoví muži se nezapřeli. Jen odvážní a věrní vážili cestu na sever.
Díky mé manželce Marcele, synovi Jaroslavovi, Vaškovi Hoškovi, Janu Krýslovi, Rudovi Krautschneiderovi,
Jardovi Havelkovi, Tomíkovi Plzenskému, Petru Chmelíčkovi, Jardovi Ročákovi,Igoru Janíčkovi, Pavlu Kurfiřtovi se
synem Jakubem, Michalu Pyšíkovi se syny, Robertu Hessovi se synem, Kamilu, Waltru Kaminskému, paní a panu
Thomzikovi a dalším přátelům ze Stralsundu.
Díky za krásné společné chvíle, díky za dárky a upřímná přání.
Od majitelů našeho domovského přístavu si vezeme na cestu minibečku herinků. Už se na ně těším.
V neděli 16. května v 10. hodin Sayonara proplula kanálem na volné moře, naložila všechny přítomné a vyplula
na zátoku.
Slivovicí od Pepy Bažanta jsme se pozdravili s Neptunem a připili na šťastné míle Sayonary.
Při poledním otevření mostů se loď vrátila do přístavu a nastalo nakládání všeho potřebného. Loučíme se s
nejbližšími, máváme přátelům ze Stralsundu a v 17. 45 s Tomíkem a Jardou Ročákem vyplouváme podzvednutým
mostem směr Bärthof. Ve 22.10 jsme v přístavu.
Následující dva dny za nepříznivého větru se věnujeme řadě drobných prací a ve středu ráno se slabým N –NW
větrem vyplouváme.
Epizodu se zaplavením kýlového prostoru zvládáme s přehledem /uvolněná hadice/, stejně jako kontrolu
policejním člunem. Večer padnoucí mlha se u pobřeží zvedá, s pomocí reflektoru vplouváme úzkým průlivem do
zátoky Grossenbrode a ve dvě po půlnoci spouštíme kotvu. Následujících 50 mil k ústí Severomořsko-baltského
průplavu do Holtenau je za námi a za krásného podvečera se vážeme k boku dánské lodi.
V pátek 21. května v 10 hodin vplouváme do zdymadla, platíme poplatek a až do večerních hodin proplouváme
jednou z nejfrekventovanějších vodních cest světa do Brunsbüttelu. Ráno skrze mlhu nedohlédneme ani na světla
zdymadel. Odplutí odkládáme na zítřek. Vyvázáni na vyčkávacím molu využíváme čas k práci. Nedělní ráno je
přívětivější, vplouváme do zdymadla a vzápětí jsme v ústí Labe. Během hodiny se dostavuje odliv, plujeme 6 uzlů
a v poledne se vážeme v marině Cuxhaven.
Jsme rozhodnuti zde vyčkat na příznivou předpověď. Přijíždí za námi Walter, přiváží chybějící díly k větrnému
kormidlu a pomáhá při montáži. Dva roky nepoužívané větrné kormidlo je zoxidované a nezbývá než demontáž a
oprava na molu. Po třech hodinách s použitím hrubé síly je kormidlo funkční. Čekáme na Hebe III. Odpoledne
odstartovala z Helgolandu do poslední etapy Nordseewoche. V 19.30 se Hebe s Jakubem Havelkou a posádkou
váže na náš bok. Většina posádky odjíždí, Jakub se dvěma kamarády zůstává a do půlnoci příjemně při grogu
povídáme. Jakub brzo ráno odplouvá do Kielu a my po včerejším svátku konečně odjíždíme do města za
nezbytnými nákupy.
Nové čerpadlo, profil na zpevnění základny autopilotu, impeler a zejména nový vařič.
Výměně petrolejového vařiče za lihový předcházelo dlouhé rozhodování, které utvrdil Tom výrokem, že jen
jednoduchá obsluha vařiče umožní dámský servis.
Nakupujeme nezbytné potraviny, doplňujeme vodu, naftu a ve čtvrtek 27. na vcelku přijatelnou předpověď
vyplouváme. 24 hodin by měl vydržet NW vítr. Poté se očekává stočení k SW a zesílení. Míjíme východofríské
ostrovy a za sílícího protivětru přistáváme ráno na ostrově Borkum.
Zesílení větru na 25 – 30 kt nás zastihlo již v bezpečí Borkumského přístavu. Síla a směr větru má být zítra
příznivější, využíváme tedy čas k návštěvě lázeňského městečka Borkum.
Sobota 29. se skutečně ohlašuje východním větrem, takže s odlivem odplouváme.
Plachtíme na boční vítr až 6,5 kt až do večerních hodin, kdy přílivové proudy nás nutí k nastartování motoru.
V 19.00 dostáváme SMS o vítězství pravice ve volbách a úspěch zapíjíme společně s Neptunem.
Míjíme holandské fríské ostrovy a v ranních hodinách s přílivem přistáváme v marině na ostrově Vlieland.
Ukázkové holandské prostředí, radost pohledět.
Následující dny mají přinést trvalejší vítr severních směrů, takže vše připravujeme na vyplutí s odlivem a v pondělí
31. v 10.35 odplouváme. Opět celý den krásný jachting.
Míjíme Amsterdam, Rotterdam a se slábnoucím větrem na motor pobřeží Belgie, Antverpy a ve středu ráno před
Dunkerquem měníme kurz k Anglii. Frekventovanou zónu mezi Calais a Doverem necháváme na levoboku a před
Doverem za krásného počasí protínáme plavební dráhy a vplouváme do pobřežních vod. Je až s podivem jak
nepatrný je provoz za linií vyhrazené plavby. Klidná plavba za slunečného dne. Proudy nás občas donutí pomoci si
motorem, abychom zítra stihli přistání na Wightu s přílivem. V noci vyměňujeme mapový software na GPS a ráno
3. června v 04.11 protínáme nultý poledník, abychom vpluli na západní polokouli. První rybářský úspěch
zaznamenává Tom. K večeři bude rybí polévka.
V 17.35 s vrcholícím přílivem přistáváme na ostrově Wight v přístavu West Coves v Shepards marině.
Ahoj Anglie!
Ze Stralsundu máme upluto 714 mil a přes mnohou nepřízeň byla plavba krásná.
Sobota 5. června West Coves
© Created by TomMat 2013